| • | zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se nejvíce vyskytují na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků (např. povodeň v březnu 1981- horní a střední Labe, povodí Ohře, horní Morava, povodeň v březnu 2000 - povodí Jizery a horního Labe) |
| • | letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (např. povodeň v červenci 1981 - povodí Berounky, Vltavy a Labe, povodeň v srpnu 1985 - povodí Odry, Moravy a Dyje, povodeň v červenci 1997 - povodí Moravy, Odry a horního Labe, povodeň v srpnu 2002 - povodí Vltavy, dolního Labe a Dyje) |
| • | letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (často i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích (např. povodeň v červnu 1979 - Stěnava a horní Metuje, povodeň v červenci 1979 a červenci 1987 - Jílovský potok, povodeň v červenci 1987 - Dřevnice a Vsetínská Bečva, povodeň v červenci 1998 na Rychnovsku). |
| • | zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp (např. ledové jevy v lednu 1982 - Berounka, Cidlina, Ohře, v únoru 1985 - povodí Moravy, Dyje, Sázavy). |
Pro vznik přirozených povodní jsou v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území republiky. Povodně přicházející ze zahraničí mohou připadat v úvahu pouze na Ohři (přítok do nádrže Skalka) a na Dyji (přítok do nádrže Vranov).
